Bresser Skylux 70, Instruction Manual

- 39 -

TIP!

Převracející čočka není vhodná pro astronomic-

ká  pozorování.  Při  astronomickém  pozorování 

pracujte  pouze  se  zenitovým  zrcadlem  a  oku-

lárem.  Pro  pozorování  země  a  přírody  můžete 

použít převracející čočku společně s okulárem.

i

POKYNY pro čištění

Váš teleskop je vysoce kvalitní optický prístroj. Z tohoto duvodu 

zajistete, aby se Váš teleskop nedostal do kontaktu s prachem 

nebo vlhkostí. Nezanechávejte otisky prstu na cockách. 

Jestliže se necistoty nebo prach usadí na Vašem teleskopu, meli 

byste je nejprve odstranit jemným šteteckem. Poté vycistete 

znecištené místo mekkým hadríkem.Ještě vhodnější je stlačený 

vzduch z nádobky se stlačeným vzduchem a s rozprašovačem! 

Nejlepší zpusob jak odstranit otisky prstu z optických povrchu je 

použití mekkého hadríku, na který jste nanesli trochu alkoholu. 

Jestliže se do Vašeho teleskopu dostal prach nebo necistoty, 

nesnažte se jej vycistit sami, ale obratte se na odborného spe-

cialistu.

Zařízení  nečistěte  příliš  často.  Příliš  časté  používání  čisticího 

alkoholu a/nebo štětečku může mít za následek poškození 

optických částí, jež jsou opatřeny speciálními vrstvami.

Pokud se do vnitřních částí teleskopu dostane prach nebo vlh-

kost, nepokoušejte se zařízení sami čistit, ale obraťte se v tomto 

případě na svého prodejce popř. na servisní centrum Lidl ve své 

zemi.

Příloha

1. Možné předměty pozorování

V této části jsme pro vás vyhledali a přinášíme informace o někte-

rých velmi zajímavých nebeských tělesech a hvězdokupách. Na 

přiložených vyobrazeních na konci návodu je uvedeno, jak 

můžete při dobrých podmínkách viditelnosti vidět objekty 

prostřednictvím vašeho teleskopu pomocí dodaných okulárů:

Měsíc (obr. 20)

Měsíc je jediný přirozený satelitní objekt země 

Oběžná dráha: 

cca 384 400 km vzdálená od země 

Průměr:   

3 476 km

Vzdálenost: 

384 401 km

Měsíc je znám již od prehistorických dob. Po slunci je druhým 

nejjasnějším  objektem  na  obloze.  Protože  měsíc  udělá  okruh 

kolem země jednou za měsíc, neustále se mění úhel mezi zemí, 

měsícem a sluncem; to je možno vidět na cyklech měsíčních fází. 

Doba mezi dvěma po sobě jdoucími fázemi novolunní představu-

je cca 29,5 dní (709 hodin). 

Souhvězdí ORION / M42 (obr. 21)  

Rektascenze: 

05:32.9 (hodiny : minuty)

Deklinace: 

-05:25 (stupně : minuty)

Vzdálenost: 

1 500 světelných let

Se vzdáleností cca 1500 světelných let je mlhovina Orion (M42) 

nejjasnější  difúzní  mlhovinou  na  obloze  –  je  viditelná  pouhým 

okem  a  je  vděčným  objektem  pro  pozorování  teleskopy  všech 

velikostí  -  od  těch  nejmenších  dalekohledů  až  po  ty  největší  v 

zemi ukotvené observatoře a Hubblův vesmírný teleskop. 

Jedná se o hlavní část mnohem většího mračna z plynného vodí-

ku a prachu, které se rozprostírá na více než 10 stupních přes 

polovinu  souhvězdí  Orions.  Šířka  tohoto  obrovského  mračna 

představuje několik stovek světelných let.

Souhvězdí LYRY / M57 (obr. 22)

Rektascenze: 

18:51.7 (hodiny : minuty)

Deklinace: 

+32:58 (stupně : minuty)

Vzdálenost: 

4 100 světelných let

Známá  prstencová  mlhovina  M57  v  souhvězdí  Lyry  je  často 

považována za prototyp planetární mlhoviny; patří mezi nádherné 

objekty letní oblohy severní polokoule. Novější zkoumání ukáza-

la,  že  se  s  největší  pravděpodobností  jedná  o  prstenec  (torus) 

ze světle zářící látky, která je soustředěna okolo centrální hvězdy  

(je  možno  ji  vidět  pouze  pomocí  většího  teleskopu)  a  nikoliv  o 

kulovou nebo eliptickou strukturu plynů. Pokud by se prstencová 

mlhovina  sledovala  z  boku,  byla  by  podobná  mlhovině  Činka 

M27. U tohoto objektu se díváme přímo na pól mlhoviny. 

Souhvězdí Lištička / M27 (obr. 23) 

Rektascenze: 

19:59.6 (hodiny : minuty)

Deklinace: 

+22:43 (stupně : minuty)

Vzdálenost: 

1 250 světelných let

Mlhovina Dummbell M27 neboli Činka v souhvězdí Lištičky byla 

první planetární mlhovina, která vůbec byla objevena. Tento nový 

a  fascinující  objekt  objevil  12.  června  1764  Charles  Messier. 

Tento objekt vidíme téměř přesně z jeho rovníkové úrovně. Pokud 

bychom  se  dívali  na  mlhovinu  Činky  z  jednoho  z  pólů,  pak  by 

pravděpodobně vytvářela tvar prstence a její obraz by byl podob-

ný tomu, který známe z prstencové mlhoviny M57.

Tento objekt je možno dobře pozorovat již při částečně dobrých 

povětrnostních podmínkách při malém zvětšení.

DE

GB

FR

IT

NL

PL

CZ

SK

HU

RO

SE