7. Metody detekce úniku
• Pokud vznikne podezření na únik chladiva, je třeba odstranit/
uhasit veškeré otevřené plameny.
• Pokud dojde ke zjištění úniku chladiva, které vyžaduje pájení,
musí být ze systému všechno chladivo odčerpáno, anebo
pomocí kohoutů izolováno v části systému vzdálené od úniku.
• Systém je poté třeba profouknout bezkyslíkovým dusíkem
(OFN) jak před pájením, tak i po něm.
8. Odčerpání a vypuštění
• Při přerušení chladivového okruhu kvůli opravám - nebo z
jakéhokoli jiného důvodu - je třeba použít konvenční postupy.
Je však důležité, aby byly dodržovány osvědčené postupy,
protože otázka hořlavosti je závažná.
Je třeba postupovat podle následujících úkonů:
• odčerpejte chladivo
• profoukněte okruh netečným plynem
• vyprázdněte potrubí
• profoukněte opět okruh netečným plynem
• přerušte okruh řezáním či pájením
• Náplň chladiva se musí vracet do správných regeneračních
láhví.
• Systém se musí profouknout bezkyslíkovým dusíkem, aby se
zajistilo bezpečí jednotky.
• Může se stát, že se tento proces bude muset několikrát
zopakovat.
• K tomuto úkolu se nesmí používat stlačený vzduch ani kyslík.
• Profouknutí je třeba provést přerušením podtlaku v systému
pomocí bezkyslíkového dusíku a dalším plněním, dokud není
dosaženo pracovního tlaku, pak odvzdušněním do ovzduší a
nakonec stažením do vakua.
• Tento postup je třeba opakovat, dokud nebude systém zcela
bez chladiva.
• Při posledním plnění bezkyslíkovým dusíkem se tlak v
systému musí dostat na atmosférický tlak, aby se s potrubím
dalo pracovat.
• Tento úkon je naprosto zásadní proto, aby se na potrubí dalo
pájet.
• Zajistěte, aby výstup podtlakového čerpadla nebyl blízko
zdrojů hoření a aby bylo kolem dostatečné větrání.
9. Postupy při plnění
• Kromě běžných postupů při plnění je třeba splňovat
následující požadavky:
–
Zajistěte, aby při použití plnicího zařízení nedošlo ke
kontaminaci odlišným chladivem.
–
Hadice nebo trubky musí být co nejkratší, aby se
minimalizovalo množství v nich obsaženého chladiva.
–
Láhve musí stát vzpřímeně.
–
Zajistěte, aby byl chladicí systém předtím, než dojde k jeho
naplnění chladivem, uzemněn.
–
Po úplném naplnění systém označte štítkem (pokud chybí).
–
Je třeba dávat extrémní pozor na to, aby nedošlo k
přeplnění chladicího systému.
• Před naplněním je třeba systém tlakově otestovat
prostřednictvím bezkyslíkového dusíku.
• Systém je třeba po dokončení plnění, ale ještě před jeho
uvedením do provozu prověřit, zda chladivo neuniká.
• Před opuštěním pracoviště je třeba provést revizní test na
dobré těsnění systému.
3. Opravy utěsněných součástí
• Je-li v průběhu servisování nezbytně nutné mít zařízení
připojené k elektrickému napájení, musí být v nejkritičtějším
místě umístěn trvale fungující způsob detekce úniku plynu,
který by varoval před případnou hrozbou.
• Zvláštní pozornost je třeba věnovat následujícím podmínkám,
aby se zajistilo, že při práci s elektrickými součástmi se krytí
nezmění tak, aby byla ovlivněna úroveň ochrany.
• To zahrnuje poškození kabelů, nadměrný počet spojů, svorky
neprovedené podle původní specifikace, poškození těsnění,
nesprávnou montáž průchodek atd.
• Ujistěte se, že je přístroj namontován bezpečně.
• Ujistěte se, že těsnění nebo těsnicí materiály nesešly natolik,
že už nedokážou sloužit svému účelu, tj. bránit průniku
hořlavého ovzduší.
• Součástky je třeba nahrazovat v souladu se specifikacemi
výrobce.
POZNÁMKA: Použití silikonového těsnění může porušit efektivitu
některých typů zařízení na detekci úniku plynu.
Díly, které jsou samy o sobě bezpečné, nemusí být
před pracemi, které se na nich provádí, izolovány.
4. Opravy dílů, které jsou samy o sobě bezpečné
• Nepůsobte na okruh žádnou trvalou indukční nebo
výkonnostní zátěží, aniž byste se ujistili, že nedojde k
překročení přípustného napětí a proudu povoleného pro
používané zařízení.
• Součástky samy o sobě bezpečné jsou pouze takové druhy
součástek, na kterých lze pracovat i za přítomnosti hořlavého
ovzduší.
• Zkušební přístroj musí být správně nastavený.
• Vyměňte součástky pouze za díly určené výrobcem.
• Jiné díly mohou způsobit hoření chladiva uniklého do ovzduší.
5. Kabeláž
• Zkontrolujte, zda kabeláž nebude podléhat opotřebení,
korozi, nadměrnému tlaku, vibracím, ostrým hranám nebo
jiným nepříznivým vlivům prostředí.
• Kontrola musí také vzít v úvahu účinky stárnutí nebo
neustálých vibrací způsobovaných zdroji, jako jsou
kompresory nebo ventilátory.
6. Detekce hořlavých chladiv
• Za žádných okolností se nesmí ke hledání nebo k detekci
úniku chladiva použít případné zápalné zdroje.
• Nesmí se používat halogenidový hořák (nebo jiný detektor
používající otevřený plamen).
7. Metody detekce úniku
• K detekci hořlavých chladiv je třeba použít elektronické
detektory úniku, jejich citlivost však nemusí být vhodná anebo
může být nutné provést novou kalibraci. (Detekční zařízení
musí být kalibrováno v oblasti bez chladiva.)
• Ujistěte se, že detektor není potenciálním zdrojem vznícení a
že je vhodný pro použité chladivo.
• Zařízení pro detekci netěsnosti musí být nastaveno na
procento LFL chladiva, kalibrováno na použité chladivo a
musí být potvrzeno příslušné procento plynu (maximálně
25%).
• Kapaliny pro detekci unikání plynu jsou vhodné pro použití s
většinou chladiv, ale je třeba se vyvarovat použití prostředků
obsahujících chlor, protože chlor by mohl reagovat s
chladivem a způsobit korozi měděného potrubí.
Dodatečný bezpečnostní návod pro klimatizační jednotku a tepelné čerpadlo s chladivem R32,
v souladu s IEC 60335-2-40:2018
PMML0524 rev.2 - 01/2021
47
CS
